Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


Česko-elfský slovník

21. 9. 2009

Česky – Quenya
 
A
 
a (spojka) – ar
abeceda - tengwanda
aby - yara, sa
agónie – nwalmë, unqualë
agónie, smrt - qualmë
ach! (citoslovce) – ai!
ale – ananta, nan
alej - aldëon
altán – ampano
anebo - var
ano - tancavë (dosl. jistě)
armáda – hossë
armageddon – Ambar-metta
astronom - meneldil
averze – yelma
ať – nai
avšak – ananta, nan
až – írë
až do - tenna
až na, mimo – hequa
 
B
 
baldachýn – telumë
balrog – Valarauco, pl. Valaraucar
balzám - lipsa
báseň – lairë
bát se – rúca-, ruca-; aista-
bavlník - línë
bázeň – áya
bázlivý - caurëa
bdít - tir-
běda! - ai!
bědování - nainië, nairë
bědovat - naina-, nyéna-
bělostný - fána, fánë
bez - ú
bezpečný, zabezpečený – varna (příčestí trpné)
bezstarostný - wilwa
bidlo - tulwë
bílá – fána, fánë
bílý, chladný, bledý – ninquë
bít - palpa-
bitva, boj* - mahta
blaho - almarë, almië
blažený pocit – alassë
blaženost - almarë
blednout - quel-
blednout, umírat - fir-
blednout, ztrácet se (pomalu) – fifíru-
blednutí – quelië
blednutí, ztrácení – fifírula
bledý - marya, isca
bledý, chladný, bílý – ninquë
bledý, matný – néca, pl. néce
blesk – íta, sarco*
bloudit - ranya-, ran-
blyštění čepele - hyandarussë
blyštět se – ita-
blyštivý – itila
bodat - nasta-
bodavý – maica, laica (?)
bodec - nassë
bodlina - erca
bohatství - alma
bohatý, vzkvétající - alya
bochník (kulatý) - cornë
boj - mahta*
bojácný - caurëa
bojová formace – kompaktní – sanga
bojová formace – mužské kopí – nernehta
bojová formace – ochranný štít – sandastan
bojovat – mahta-
bojovník – mahtar
bojovník (s oštěpem) – ehtyar
bolavý - naica
bolest - naicë
bolest, způsobovat - nwalya-
bolestivý - naica
bolet* - naiya-
borovice, pinie - hórë
borůvka, malá bobule – piuca
bota - hyapa
bouře (hluk bouře) – raumo
bouřlivý - verca
božství - valassë
bradka – fanga
brána – ando (velká brána – andon)
bránit, nenechat pokračovat – nuhta-
bránit, znemožnit – stama-
bratr – toron, pl. torni
brilantnost – rillë, rildë
bríza – hwesta, vílë
brnkat - quingi-, tango-
brod - tarna
brož, jehlice – tancil
brzdit, nenechat pokračovat – nuhta-
brzký - arinya*
brzy - rato, arinya*
břečťan - etil
břeh – falassë, hresta
břeh (oblázkový, štěrk) – sarnië
břeh, pobřeží – hyapat
březen – Súlimë
břeh řeky – hyapat
břicho - cumba, cumbo
bříza - versil, silqueléni, silwin
bude – ëuva, nauva, nuva
budiž - nai
budova – ataquë
buď/te pozdraven/i! - aiya!
Bůh – Eru
bujný - verca
buk - neldor, neldorin, feren, fernë
burácející – rávëa
burácení – rávë
bušit - palpa-
bydlet - mar-
býk – mundo, tarucco, tarunco
byl - né
byli - ner, nér
bylo nebylo - yalúmessë, yáressë
bystrý - finwa
být - ná - jsem, jsi, je; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not); ëa - je, ve smyslu existuje; ná je spíše spona
být (je) – ná (spona), ëa (samostatné sloveso)
být dost - farya-
být chladný - niqu-
být nad něčím – lav-, min.č. lávë
být nejasně vidět - valca-
být šťastný - valina-
bytost - onna
bytost (bez fyz. těla) – ëala, pl. ëalar
bývalý - yara
 
C
 
Cassiopeia – Wilwarin
cele – aqua
celek, všechno - ilúvë
celý – ilqua, ilqa; quanta
cesmína – ercassä
cesta – mallë, pl. maller, tië, pl. tier
cestovat - lelya-, linna- min. č. lendë
cín - latúcen
cínový - latúcenda
cit, cítění (mužské) – hanu
citát - eques, pl. equessi
cítit (vůni/zápach) - holta-
cítit odpor z něčeho – feuya-
co – ma
co? - mannat?
co je – mana
ctitel – melindo
ctitelka – melindë
cuknout - rihta-
 
Č
 
čaj – tye
čára - tecco
čaroděj – istar, pl. istari, sairon
čas – lú
časně - arinya*
časný - arinya*
část - cirma
často - rimbo
častý - rimba
čelisti - anca
čelo vojska – nehta
čepel (nože...) - hyanda
čepel, její třpyt - hyandarussë
černý – morna, pl. mornë
čerstvý - venya, wenya
červ – lókë
červen – Nárië
červenec – Cermië
červený – nasar, carnë
čestný – faila
či - var
čí - mano
čirý – poica
číslo - nótë
číst - cenda-
čistý – poica
člověk – Atan, pl. Atani
člun - luntë
čtverec - cantil
čtvrtek – aldúlya
čtyř- - can-
čtyři – canta
čumák - mundo
 
D
 
dále, pak, potom - ento
daleko - haiya, haira
daleko a široko – palan
daleko, stranou, pryč, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
daleký – haiya, haira
daleký, dálný – vaháya, vaihaiya
dálka - haiyassë
dar – anna, pl. annar
dárce, dárkyně - anto, antë
darebácký – raica
darovat – anta-, bud. čas antuva
dát – anta-, bud. čas antuva
dát dohromady – par-
dát najevo - tana-
datel – tambaro
dav - sanga
dávat – anta-, bud. čas antuva
dávat tvar - tan-
dávat vodu - calpa-
dávno* - yárë
dávno - za dávných časů - yalúmessë, yáressë
dávný - yára
dávný - yárëa, yalúmëa
dcera – yendë, yeldë, příp. -iel
dědic – aryon, haryon, hildë, hildo
definitivní - métima, tyelima
dech - sú, súlë
děkovat – hanta-
děkuji - hanta, hantalë, hantan*
dělat – car-, min.č. carnë; tan-
dělit - cilta-
dělit (se) - hyanda-
delta - etsir
démon – rauco
den – árë, pl árië, aurë, arë, ré, rë; ré (24 hodin, od západu do západu slunce); arya (12 hodin); sana (24 hodin)
den; v ten den – tárë
děs - caurë
deset – cainen
děsit se - aista-
děsivý – rúcima, aica
děsný – rúcima
déšť (jemný) – mistë, timpë
déšť (jemný, rosa) – rossë
devět – nertë
díkuvzdání – hantalë
díky* - hanta, hantalë, hantan
díl - cirma
díra, jáma - latta
díra, otvor - assa
dítě – hína, pl. híni; příp. –hin pro něčí dítě
dívat se na (něco) - yéta-
dívka – konc. –wen
dívka – vendë, wendë
dívka (korunovaná) – riel, riellë
divočina - ráva
divoký – hravan, verca
dlaždice - ambal
dlít - mar-
dlouhý – anda
dlouze – andavë
dnes - sírë
dny, minulé, dřívější – yárë
do, dovnitř – minna, mir
do, na, k - konc. –nna, pl. –nnar
dobro, prospěch - alma, almië
dobrý (morálně) - manë
dobrý (o věcech či skutcích) – mára
docílit - rahta-
dodat - onot-
dodržovat - himya-
dodržující - himba
dohnat koho k čemu - or- (impersonální)
dohromady, spolu - -o, ó-
dokonce – elyë
dokončit – metya-
dokončit (intransitivní) - telu-
dokončit (transitivní) - telya-
dokud - tenna
dolík – unquë
dolů – undu, předp. undu-
domov, dům (někoho, osob...) – már
domněnka - intya
domnívat se - nam-
donucení - mausta
donutit - mauya-
donutit - or- (impersonální)
dopředu, podél - téra
dorazit - rahta-
dorozumívání – centa
doručit – col-
dosáhnout - rahta-
dospělost – vië
dospělý - vëa
dospělý muž – vëo, vëaner
dospět někam, k něčemu - rahta-
dost – fárë
dostačovat - farya-
dostat se někam - rahta-
dostatečný - fárea
dostatek – fárë
došek - tupsë
doušek - yulda, pl. yuldar
dout – súya-
dovednost – curwë, tanwë
dovedný – curu
dovést (někam) - tuca-
dovést do konce – metya-
dovnitř, do – minna, mir
dozadu - předpona nan-
drahokam – mírë, mir
drahý – melda
drak – angulókë
drak (jiskřivý) - fëalókë
drak (ohnivý) – urulókë, pl. urulóki
drak (okřídlený) – rámalókë
dráp - racca
drápatý - raccalepta
dravý - hravan
drobit se – ruxa-
drobný – rincë, pl. rinci, titta
drsný – norna, tarya
dryáda (luční) - nandin
dryáda (lesní) - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
držet - mapa-
držet, vlastnit – col-
držet se koho/čeho - himya-
držící - himba
držitel – colindo
dřevo - tavar
dřevo, hrubý kus - runda
dřevo, tvarovaný kus - pano
dřímající - lorda
dřímat - muru-
dřímat, snít - lor-
dřímota - murmë
dřít se, pracovat – móta-
dříve - yá
dřívější - yara
dub – norno, nornë, nor
duben – Víressë
duha - helyanta, helyanwë („most na obloze“)
duch – fairë, pl. fairi
duch (obecně) - fairë, pl. fairi
duch (v člověku, osobě) – fëa, pl. fëar
duch lesa - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
duch luk - nermi, pl. nermir
duch moře - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
duch přírody - nandin
dům – coa, car
dumat - luvu-
dunění – rávëa
dunící – rávëa
dusit (se) - quor-
dusný - lumna
duše – fëa, pl. fëar, súlë
duše (metaforicky) – coacalina (světlo domu)
dutina, lůno – súma
dutý - ronta, rotwa, unqua
důvěrný, známý - moina
důvtipný - finwa
dužnatý - sarqua
Dva stromy - žalozpěv pro ně - Aldudénië
dvanáct – rasta
dvojče – onóna, pl. onóni
dvojí - atwa, tanta
dvojitý - atwa, tanta
dvojnásobný - atwa, tanta
dvorec - paca
dvůr - paca
dýchánek - taran, tarambo
dýchat - súya-
dychtit (po něčem) - milya-
dýka – sicil
dým - usquë
džus – sáva
džus (hustý) – pirya
 
E
 
elegie – nainië
elementární - essea
elf – Quendë, pl. Quendi
elf (šedý) – Sinda, pl. Sindar
elf (vznešený) – Elda, pl. Eldar
elf, elfský muž – quendu, pl. quendur
elfka, elfská žena – quendi, pl. quendir
elfové – Minnóna, pl. Minnónar (prvně narození)
elfové a lidé - Eruhíni („děti Eruovy“)
elfové (vznešení) – Tareldar
elfská řeč – Quenya lambë
elfský – Quenderin, Quendian, Eldarin
elfský jazyk – Eldalambë
elfský národ – Eldalië
elfština – Quenya
energie, vitalita, síla – tuo
éter - ilmen
existovat (od přírody nebo z dlouhého vymezného času) - eä
expanzivní - palla
 
F
 
fantazie – nausë, intyalë
fauna - celva
fialka - helinillë
flétna - simpina, simpa
flora - olva
fonetický - hlonítë
fontána - ehtelë
formovat – cat-
foukající – hlápula
foukat, vát – hlapu-, súya-
fyzická hmota – erma, orma
fyzický - sarcuva
 
G
 
gong - tombo
gramatika - tengwesta
 
H
 
had – leuca, lókë
hádat - intya-
hádat se - costa-
hádka - costa
hák – ampa
hala - mardë
harfa – nandë, malá harfa – nandellë
harfeník – nandaro
hasnout - quel-
háv - vaima
helma - cassa
historka - quentalë
hladký - pasta
hlas – óma
hlava – cár
hle! – aiya!
hleď!, hle! – ela!
hledět - cen, bud. č. cenuva
hlídaný, vězněný – manda
hlídač - tirno
hlídání - tirmë
hlídat – tir-
hlídka (abstr.) - tirmë
hliněný - cemina
hloh - ectar, pinectar, pipinectar
hložinka, plod hlohu - piopin, pipin
hluboký - nura, tumna
hluk - nyalmë, yalmë
hluk, burácející, hřmící, rachotící – rávë
hmotný - sarcuva, sarqua
hnědočerný – varnë
hnusný - sancë
hnusit si – feuya-, yelta-
hnusný – yelwa
hodina – lúmë
hodnost - tyellë, pl. tyeller
hojit (se) - envinyata-
hojivá mast - lipsa
hojný – úvëa
holub – cu
holubice – cua
hon - raimë
honit (se; za něčím) - roita-
hora – oron, pl. oronti
horko – úrë
horký - saiwa
horký – být horký – ur, úr
horské jezírko - moilë
hoře - nyérë
hořet - urya-
hořet - usta- (trans.)
hořký – sára
hospodářství - osta
hostina - taran, tarambo
houba – hwan, pl. hwandi, telumbë
houf - sanga
hra - tyalië
hra na lyru - salmë
hradba – ramba
hradba a příkop - ossa
hrách - orivainë
hrana - rína
hranice – réna, rína
hrát na harfu – nanda-
hrát na píšťalu - sip-
hrbáč - cauco
hrbatý - cauca
hrdina – callo
hrdlo – lanco
hrnčíř – cemnaro
hrob – noirë, pl. noiri, sapsa
hrobka – noirë, pl. noiri
hromada - cumbë, hahta
hromobití - raumo
hrot - nasta
hrozen (květů) - wingë
hrozit se - aista-
hrozný – aica, rúcima, sancë
hrubý – tarya
hrůza - caurë
hrůza - ossë
hřát – ur-, úr-
hřbet ruky – cambë
hřeb, hřebík - taxë
hřmění – rávë
hřmící – rávëa
hučet (vítr) - lausta-
hudba – lindalë, lindelë
hvězda – elen, pl. eleni
hvězdné světlo - ilmë
hvězda (poet.) – él, éli
hvězdný – elenya, elda, elena
hvozd - taurë
hybná síla, muž činu – tyaro
hýření, pitka – yulmë
hyzdit - hasta-
 
CH
 
chaluha - felpa, uilë
chápající - handa
chápat - hanya-
chápavý - handa
chladný – ringa
chladný (být chladný, o počasí) – nicu-, niqu-
chladný, neúprosný – sincahonda
chladit - nicu-, niqu-
chlapec – seldo
chléb – masta
chodidlo – tallunë
chodit – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
choroba – quámë, lívë
chorý - laiwa
chovat odpor – yelta-
chrabrost - cánë
chrám - corda
chránit – varya-, varna-
chrpa - menelluin
chřadnout - hesta-
chtíč - mailë
chtít, toužit, přát si – mer-, min.č. mernë
chtít jít - mína-; (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
chtivost - milmë, mailë
chtivý - mailëa
chumel - loctë
chutnat - tyav-
chuť – tyávë, pl. tyáver
chválit – laita-
chvat – rimpë, hortalë, hormë
chvátat - alac-
chvatný – tyelca
chvíle* - lúmë
chytit, lapit do pasti - atsa-
chytnout, uchopit - mapa-
 
I
 
ikdyž – elyë
imaginace – nausë, intyalë
intelekt - handelë
inteligence - handassë
inteligentní - handa
intuice - tercen
invence – Curwë
 
J
 
já – konc. –n, -nye, –nyë
já – ni; mi, mě, pro mě – nin
já ne- - avan (I won’t)
já; dokonce i já, ještě já - inyë
jádro - talma
jak – manen
jako – ve
jáma – unquë
jáma, díra - latta
jaro (brzké) – coirë
jaro (pozdní) – tuilë
jas - rillë, rildë
jas, sláva – alcar
jas (hvězdný) – silmë
jasný – calima, calina
jazyk (anatom.) – lamba
jazyk, řeč – lambě
jazykovědec – lambengolmo
je – ná, ëa
je, jim (zájm. odvozené od oni) – te, konc. –t
jeden - er
jedenáct – minquë
jedině - erë, eressë
jedinec, muž či žena – quén, pl. queni
jediný - erya, er
jedlý kaštan - mavoisi tapatenda
jedna – minë
jednotvárný – lára
jehlice - erca
jehlice, brož – tancil
jehličnan - vinë, vinnë
jeho, její – konc. –rya
jekot - miulë
jelikož - an
jemný – maxa, tereva, moica, pasta
jemný déšť - timpë
jen - erë, eressë
jenom - erë, eressë
jeřáb - carnimírië
jeskyně – filya
jeskyně (malá) – rotto
jeskyně (umělá) – hróta
jest – ëa
jestli, jestliže - ai (en. if)
jestřáb, sokol - fion, pl. fioni, fiondi
ještě ty – elyë
ještě, potom - ento
ještě (jednou) - ata
jetel, červený - camilot
jezdec – roquen
jezdkyně – roquen
jezero – ailin, linya, ailo
jezero (studené, v horách) – ringë
jezírko - ailo
jezírko, horské - moilë
jídlo – apsa
jih – Hyarmen
jilm – alalmë, lalmë
jinovatka – niquis, niquessë
jiskra – tinwë, pl. tinwi
jiskření čepele - hyandarussë
jiskřit – ita-, tintila-, tin-
jiskřit, bíle - ninquita-
jíst – mat-
jistě, ano - tancavë
jistý - sanca
jít – lelya-, linna-, min. č. lendë, vanta-
jít pryč – auta-, min. čas avánië, ettul-
jméno – essë, pl. essi
jmenovat - esta-
jsem - ná
jsi - ná
jsme - nar
jsou – nar; ier, -ier
jsoucno – ëa
jste - nar
Jupiter – Alcarinquë
 
K
 
k – an
k, na, do – konc. –nna, pl. –nnar
k, směrem k – ana, na
kabát - vacco
kadeř – findë
kam* - manna
kámen – ondo, pl. ondor, sar
kámen, tvarovaný - ambal
kamenitý - sarna
kamínek - sar, pl. sardi
kamna - urna
kanál (vodní) – celma
kapat - lim-
kapička - liptë
kapka - limba
kapradí - filquë, filinquë, filimpë
kapradina, převislá - eldasilquë
kára - norollë
kaštan - mavoisi, alda mavoitë
kaštan, jedlý - mavoisi tapatenda
kazit - hasta-
každý - ilqua
každý, všichni – ilquen
kde - massë
kdo – man, mani
kdokoliv – aiquen
kdysi - yá
když – írë
keř – tussa
kéž – nai
kladivo - namba
klanět se - caw-
klátit se - linga-
klenba – rondo, coromindo
klenba, kupole – telluma
klenot – mírë, mir
klenutý strop, střecha – rondo
klepat – tam-
klesat, zapadat - núta-
klesat, zapadat (o slunci) - númeta-, númenda-
klesnout - luvu-*
klesnout, prudce - talta-
klíčit - tuia-, tuima-
klid – sérë, quildë
klidný - pasta
kmen, parta - hostar
kniha – parma
kočka – mëoi
kočovný - ránen
koho? - manno
kokořík - quinquenna
koloběh, věk – randa
komnata - sambë, -san
komunikace – centa
komunikace myslí – osanwë-centa
končící – tyelma
končit – telya-, telu-
konec – metta, telma, tyel, mentë, telu, tyeldë
konečné blaho - manar, mandë
konečně - yallumë*
konečný – telda, tyelima, métima
konstrukce - tanwë, curwë
konvalinka vonná - quiquilla
kopec – ambo, tundo
kopec; do kopce (příslovce) - ampendë
kopec, osamělý, izolovaný - tolmen
koruna - rië
korunovaný – rína
kořen (jedlý) – sulca
kost – axo, pl. axor
koule - coron
kousat - nac-
kousnout - nac-
kousnutí - nahta
kouzelník - sairon
kouzlo - lúcë
kouzlit - luhta-
kov – rauta, tinco
kovář – tanno
kožešina – helma
kráčet – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
kraj, okraj - rína
kraj, území – nórië
krájet - rista-
krajina, otevřená - latina
krajní - erúmea
král – aran
královna (ta, která je vznešená...) – tári
královský - aranítë
krása - vanessë
krásný – írima, pl. írimë, vanima, vanya, linda, calwa
krátký – sinta
kráva – yaxë, pl. yaxi
kreatura, silná a nepřátelská – rauco
krev – sercë, yár
krk - yatta, yat
kromě – hequa, ara
kroutit (se) – ric-
kroužit - hwinya-, pel-
krtek – noldarë, nolpa
kruh - cornë
kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
krůpěj - limba
krutý - nwalca
krysa – hyaro
krýt – tup-, telta-, halya-
křehký – tereva
křičet - rama
křídlo – ráma, pl. rámar
křik - nyalmë, rambë, yalmë
křik (vítězný) – yello
křivý - cauca
křížem, přes - arta
křížení, setkání (tří a více) – yomenië
křížit - tara-
který, která, které – ya; v kterém – yassë, v kterých yassen
kulatý - corna
kůň (rychlý, jezdecký) – rocco
kupa - hahta
kupa, hromada - cumbë
kupit (se) – hosta-
kupole, klenba – telluma, coromindo
kus - cirma
kus dřeva, hrubý - runda
kus dřeva, tvarovaný - pano
kůže – helma
kvést - lohta-
květ – lossë
květen – Lótessë
květina – lótë
květina s velkými jednotlivými květy - indil
kvil - miulë
 
L
 
labuť – alqua
lačnost - milmë
lady, paní – heri
lamentovat - nyéna-, naina-
lampa – calma
lapit do pasti - atsa-
láska - melmë
laskavý - moica
lastura - hyalma
látka – lannë
Laurelin (jeho jméno) - Culúrien
léčit - envinyata-
léčka - neuma
led – helcë
leden – Narvinyë
ledňáček – halatir, halatirno
ledová tříšť - helcaraxë
ledový – helca
legenda - nyárë
lehnout si - caita-
leknín - ailinon
leknín, žlutý - nénu
lem - rína
lem oděvu - lappa
lembas – coimas
les – taurë, pl. tauri
lesk - wintil, tindë, rillë, rildë
lesklý - silma
lesknoucí se – ilcala
lesknout se (bíle) – ilca-
lesknout se - tin-
lesnatý – taurëa
létat – villa-, villë-, will-
letět vzduchem, vát – hlapu-
léto – lairë
letopočet - yénonótië
lev – rá, pl. rávi
levák - hyarmaitë
levý (strana) – hyarya
lež - furu
ležet, rozprostírat se – caita-
lhát - furu-
líbat - miqu-*
líbezný - írima
lid - lië, příp. –lië, přivl. liéva
lidé – Atani, sg. Atan
lidé (podle elfů) – Engwar (Neduživí)
lidé (potom narození) – Apanónar
lidé a elfové - Eruhíni („děti Eruovy“)
lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)
lilie - indil, narwë
líska - cotullë, cotulwë
list – lassë, pl. lassi
listí – olassië
listopad – Hísimë
listoví – olassië
lišácký - ruscuitë
liška – rusco
lít – ul-, ulya-
lkaní – yaimë
lkát - yaita-
loajalita – voronwië
loajální – vórima, voronda
loď (s ostrou přídí) – cirya
loďka - luntë
loďka, malá - venë
lok - yulda, pl. yuldar
loket – ólemë
loni - yenya
lord, pán – heru, hér-
louka - lairë
lov - raimë
ložnice – caimasan, pl. caimasambi
lpějící na kom/čem - himba
lpět na kom/čem - himya-
luk – quinga, cú, lúva
lůno – súma
lůno země - palúrë
lůžko - caima
lyra – salma
lyra, hra na ni - salmë
 
M
 
maceška - helin
mačkat (se) – sanga-
magie - ingolë
magie, tajné umění – nolwë, nólë
maják - calmindon
majestátní - aranítë
mající, s – arwa
mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot
mák, vlčí velký - fúmello valinórëa, camillo
malá dáma – hérincë
málo, ne dost – ufárëa
malý – rincë, pl. rinci, pitya
máma – mamil
manžel – verno
manželé – veru
manželka – vessë
manželství, manželský stav – vesta
Mars – Carnil
máry - tulma
masitý - sarqua
maso – hrávë
mast - laivë
mast (hojivá) - lipsa
matka – amil, ammë
matný, bledný - néca, pl. néce
mátožný - lorda
mdlý, nejasný - néca, pl. néce
mě, pro mě – nin
meč – macil
meč (krátký s širokou čepelí) – ecet
meč (široký) – lango
med – lís
medovina (životabudič) – miruvórë, miruvor
medový – předp. liss-
medvěd – morco
měď - tambë
měděný - tambina
měkký – maxa
melodický - lindelëa
měnit se – ahya-, min. č. ahyanë
měsíc – Isil
měsíc (časově) – asta, pl astar
měsíc (jeho jméno) – Rána, Tilion
měsíce, srpek - cú
měsíční svit – isilmë
město (opevněné) – osto, os
mezi – imbë
mi, mě – nin
mihotat se – tintila-
mihotavý – itila
milenec – melindo
milenka – melindë, melissë
milovaný – melda
milovat – mel-, mela-
mimo – hequa, ara
mimo, nad - pella
minulé dny – yárë
minule, posledně – yallumë, yalúmë
minulost – vanwië
minulý, odešlý – vanwa
minulý, předešlý, poslední – métima
míra – lesta
mírný – maxa, moica
mísa - salpa
miska - venë, salpa
místnost - sambë, -san
místo, kousek země – men
místo, silné, odolné - sarnë
mít, vlastnit – harya-
mít (jakou) chuť - tyav-
mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X
mít rád (o přátelství) - ser-
mít radost - valina-
mít se dobře - ala-
mít strach - aista-
mladý – nessa
mládí, svěžest - vénë, wénë
mládí, vitalita - laito, laisi
mlátit - palpa-
mlčení - quildë
mlha – hísë, hísië, hiswë
mlhavý, nejasný - néca, pl. néce
mlhovina - timpinë
mluvit - quet-, min. č. quentë
mluvnice - tengwesta
mnohaletý - linyenwa
mnoho – rimbë, limbë
mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-
mnoho (velké množství) – hosta, úvë
mnoholistý – lillassëa, pl. lillassië
mnohý - rimba, úvëa
množství (velké) – rimbë, úvë
mňoukání - miulë
moc – mít pod svou mocí – vala
moci - pol-, mohu - polin
mocný – meletya, taura
modla - cordon
modlitba – cyermë
modrat se - helwa-ahya-
modrozelený - laiquaninwa
modrý – luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa
modřín - finë
mohutný, robustní – tiuca
mokrý – mixa, nenda
monstrum - úvanimo
moře – ëar, pl. ëari
moře, rozbouřené - haloisi
mořská panna - ëaris, ëarwen
mořská řasa - felpa, uilë
mořská víla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
most – yanta, yanwë
motýl – wilwarin
moudrá osoba – nolmo
moudrý – nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua
moudrost – nolwë, nólë
mouka – porë
mrak (bílý) – fanya, pl. fanyar
mrak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor, ungo
mraky a vzduch nahoře – fanyárë
mramor - alastë
mráz – nixë
mrazit, chladit – nicu-, niqu-
mrazivý - helca
mrkat – tihta-
mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico
mrtvý (o elfech) – qualin
mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) – firin
mrtvý, odešlý – vanwa
mučit - nwalya-
mudrc – ingólemo
můj, má, mé – -inya, -nya
muka – nwalmë
mumlající – nurrula
mumlat – nurru-
mumlavý – nurrua
muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mušle – hyalma
muž – nér, pl. neri
muž činu – tyaro
mužský - hanuvoitë
my – konc. –lmë, –mmë
my – me, na nás – ménë, nás (3.p.) – men, mel
my (duál) – met
my ne-xxx – vammë, avammë
mys - mundo
mysl - ósanwë
myslet - sana-, noa-, nauta-
myslit si - nam-; myslím si - namin
myšlenka - intya
mžourat - tihta-
 
N
 
na, do, k - konc. –nna, pl. –nnar
nabádat - or- (impersonální)
nad – or, pella
nádhera – alcar
nádherný – vanya
nádoba - venë
nádoba na pití – yulma, sungwa
nahnat strach, hrůzu – ruhta-
náhoda - ambarma
nahoru – amba, ama
náhrdelník - firinga
nahý – helda
nacházet – hir-
nachová, planoucí - narwa
nachový – nasar
najít – hir-, tuv-
nakloněný - penda
nakonec - mettassë
naléhat – horta-
naléhat - or- (impersonální)
naléhavost - hormë
nalézat – hir-
nalézt – tuv-
nalít – ul-, ulya-
námořník – ciryamo
nanebevstoupení - orosta
nápad - intya
nápadný - minda
napěnit – falasta-
napíchat - erca-
napjatý – tunga
naplnit – quat-, bud. čas quantuva
napnout - lenu-
napnutý - tunga
nápoj - suxë*
napomáhat - resta-
naposled, minule – yallumë, yalúmë
naposledy - mettassë
naprosto – aqua
napříč, přes - arta
napsat – tec-
narcis - cancalë, malina cancalë
národ – lië, příp. –lië, přivl. liéva
narodit se - nosta-
narozeniny* - nostarya
náruč – súma
narůstat - yonta-
nářek - nainië, nairë
nářek, naříkání – yaimë
nařídit – can-, vala-
naříkající, naříkavý – yaimëa
naříkat - naina-, nyéna-, yaita-
nařízení – namna
násilnický – naraca
násilný – naraca
následovat – hilya-, hil-
následovník – hildë, hildo
naslouchat - lasta-
nástraha, oko – neuma
náš (duál) - elva
náš (vylučující) - emma
náš (zahrnující) - elma
náš, naše – konc. –lma; 2.p. –lmo
náš, naše (pro 2 osoby) – konc. –lva, 2.p. –lvo
natáhnout - lenu-
nátlak - mausta
nato - san
naučit se - nol-*
navždy - tennoio, oialë
nazgúl – Úlair, Úlairë, pl. Úlairi
naznačit - tana-
názor (stálý) – selma
naživu – cuina
ne - lá, lau
ne – áva, avá, vá, já ne – ván, ványë, my ne – vammë
ne (důrazné) - lala
ne- (předp.) – ú-
ne navždy – ullumë
ne, skutečně ne, naprosto ne (důrazný nesouhlas) - laumë
nebe – hellë, telimbo
nebe, uprostřed rudého - carnevaitë
nebesa – Menel
nebeská klenba – telumë
neblahý - umbarwa
nebo - var
neboť - an, ten
nebude (en. will not) – úva
nebudu (já) - ávan, ványë
nebýt - um-; min.č. úmë
něco – nat
nečistý - vára
nečlověk - Hravan
nedělat - um-
neděle – eärenya
nedělej to – áva carë
nedostatečný - ufárëa
nedostatek – ufárë
neduživý – engwa
nehostinný - erda
nehybný - tulca
nechat něčeho - hauta-
nechuť – yelma
nechutný – yelwa
nejasně, být vidět - valca-
nejasný, mdlý - néca, pl. néce
nejdříve - yesta
nejprve - yesta
nejsem - uin, umin, min.č. úmë
nejjasnější – ancalima
nejvyšší bod – inga
nejzadnější – tella
nejzazší – tella
někdejší - yara
někdo – aiquen, námo
někdo, muž či žena – quén, pl. queni
nekonečné období – oialë
nelidi – Hravan, pl. Hravani
nelítostný - aica
neměnný - sanca, tulca
nemluvně – lapsë
nemoc – quámë, lívë, caila
nemocný - laiwa, caila, caimassëa
nenasytnost - milmë
nenávidět – yelta-, tev-
nenávist – yelma, tevë, tevië
nenávistný - sancë
nenechat dokončit - nuhta-
není – úyë
neodvratně určit - martya-
neohroženost - verië
neohrožený - verya
neochotný - avar, pl. avari
neotřesitelný - tulca
nepoctivý – raica
nepovolit - ava-, min.č. avanë
nepřátelský - cotya
nepřetržitě - voro
nepřevyprávitelné; to, co se nedá převyprávět - únyárima
nepřipouštět, znemožnit – stama-
nepřítel – cotumo
Neptun – Nénar
nerozštěpitelný - ilterenda
nerozumný - alasaila
nesčetný – únótima
neskrývající nic – helda
nesmělý - caurëa
nesmrtelný – ilfirin
nesnadný - tarya
nespočetný – únótima
nespočitatelný – únótima
nespoutaný - verca, wilwa
nést – col-
nést se, plout - lutta-, lutu-
nestvůra – ulundo
netvor – ulundo, úvanimo
neúcta - yaiwë
neudělám – ávan
neúprosný, tvrdý – sincahonda
neurčitý - néca
neuspět – quel-
neustále - oialë, voro
neústupný – norna
nevěsta – indis
nevlídný – tarya
nevolník - mól
nevšímat si - hehta-, min.č. hehtanë
nevyřknutelné; to, co se nemá říkat, vyprávět - avanyárima
nevyslovitelné; to, co nelze vyslovit - úquétima
nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat - avaquétima
nevýslovný - úquétima
nezdravý – engwa
nezkažený - alahasta
nezničený - alahasta
nezohyzděný - alahasta
něžný – maxa, moica
ničit - hasta-
nikdo - úquen
nikdy - úlúmë*
nit - línë, lia
nitro, vnitřní mysl – órë
nízký, podlý – faica
nížina - nanda
noc – lómë, ló, mórë, hui
noclehárna – caimasan, pl. caimasambi
noha – telco
noha (spodní část, en. foot) – tál
nora - hróta
normální - sanya
nos – nengwë, mundo
nosit – col-
nosit (oblečení) - col-
nositel – colindo
nový – vinya, sinya
Nový rok, první den roku – yestarrë
nový život - laito, laisi
nutit - mauya-
nutit - or- (impersonální)
nutkání - maurë
nutnost - hormë
nůž – sicil
nymfa - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
nyní – sí, sin, sín
 
O
 
o - os* (náhradní předložka místo genitivu)
ó (zvolací, přikazovací částice) – a, á
oba - yúyo
obalovat - vaita-
obarvený, ušpiněný – púrëa
obdařený – mána, almárëa
obdařenost - almarë
obdivuhodný – vanima
obecná řeč - ilquesta
obecný podmět, předmět – quén, pl. queni
obejmout - vaita-
obchod, obchodování - mancalë
obchodovat - manca-
obíhat - pel-, hwinya-
objemný, rozsáhlý – úra
objetí - ranca**
objevit – tuv-
objímat - vaita-
obklíčit - hapa-
obklopit - vaita-
obklopovat - vaita-
obkroužený - lesta
oblak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor
oblaky, mezi nachovými - carnevaitë
oblast (ohraničená) – peler
oblast, region – ména
oblast, správní - ostar
oblázek - sar, pl. sardi
oblázky, štěrk – sarnië
oblečený - vaina
obličej - anta
obloha - hellë, fanyárë, telimbo
oblouček (část tengwy) - lúva
obmotat - vaita-
obnažený – helda
obnažit (se) - helta-*
obnovený – envinyanta
obnovit – envinyata-
obr - norsa
obr lidožrout - sarquindo, pl. sarquindi
obrácený – querna
obrátit (se) – ric-
obrátit (se), změnit - ahya-
obrazotvornost – nausë, intyalë
obrovský – úvëa, alta
obruba - rína
obsahovat - panda-
obskurita - mordo
obtížný - tarya
obtočit - vaita-
obvyklý - sanya
obyčej - haimë
obyčejný - sanya
obydlí – farnë, mar
obyvatel - mardo
ocel - erë, eren, yaisa
očarování - lúcë
očarovat - luhta-
od – ho
od, z, ven z – konc. –llo
oddech – sérë
oddělit - cilta-
odehnat - auhorta-
odejít – auta-, min. čas vánë, vánië, avánië; hótul-
odejít pryč – oantë, min. čas slovesa auta-
oděný - vaina
odepřít – ava-, min.č. avanë
odér, aroma - holmë
odešlý – lendë
odešlý, zmizelý – vanwa
oděv - vaima
odhad - intya
odhadovat - intya-
odcházet – ettul-
odjet - vanya-, min.č. vannë
odkapávat - liptë-
odkrýt (se) - helta-*
odkud* - mallo
odmítnout – váquet-, avaquet-
odolat – termar-
odolné místo - sarnë
odolný - voronwa, tulca
odplout - lút-
odpočinek – sérë, quildë
odpočinout si - quil-*, ser-
odpočívat - ser-
odpor – yelma
odpor, cítit z něčeho – feuya-
odporný – yelwa, saura, sancë
odporný, hanebný – faica
odpověď - nanquenië
odpustit - avanta-*
odpuzující – yelwa
odříznout, s cílem použít odříznutou část - hóciri-
odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části - auciri-
odříznutý od světa - erda
odsoudit (k záhubě) - martya-
odstup - haiyassë
odsunout stranou - hehta-, min.č. hehtanë
odtékat - cel-
odvaha - verië
odvaha („síla srdce“) - huorë
odvážit se - verya-
odvážný - verya, canya
odvolat – enyal-
odvržený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ohavný – yelwa, sancë
oheň – nárë
oheň - jako oheň - urúva
ohnivě rudý - culda, culina, narwa
ohnivý - nárëa*, uruitë, urúva
ohnivý (o barvě) - culda, culina
ohnout se – loc-, cúna-, cauta-
ohnutý – cúna
ohrada - panda
ohrazovat - panda-
ochrana - varnassë
ochraňovat – varya-, varna-
ochutnat - tyav-
oko – hen, pl. hendi, 2 hendu
oko, nástraha – neuma
okolnost - ambarma
okouzlení - lúcë
okouzlit - luhta-
okraj - erumë, réna, rína
okurka - colosta
olověný - canuva
olovo - canu
olše - ulwë, uluswë
on – so, konc. –ro
ona - së, konc. -rë
onen, ten, tamten – tana
oni – konc. –lto, ve vyspělé quenijštině –ntë
oni – toi, te
oni; právě oni - entë
ono - ta
onoho den, v ten den – tárë
opačný – nuquerna
opakovat (se) - tatya-
opar – hísë, hísië
opatření - lesta
opásaný - lesta
opět – ata; předp. en-
opevnění, dům, vesnice či město obehnané zdí – opelë
oplakávat - nyéna-, naina-
oplocovat - panda-
opora - tulto
opotřebovat (se) - yerya-
opovážit se - verya-
opovržení - yaiwë
opovrženíhodný – faica
opravdový - anwa, sanda
opustit – hehta-, min.č. hehtanë; auta-, min. čas avánië, oantë, hótul-
opuštění (podst. jm) – hequa
opuštěný - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
oranžová – culuina
orel – sorno, soron, sornë, pl. sorni
Orion – Menelmacar
orosený - nítë
ořezat - rista-
osamělý – eressëa, erda
osamění - erë, eressë
osamocený - erda
osít - rer-, min.č. rendë
oslnivost – rillë, rildë
osm – tolto
osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní) – lanat
ospalý - murmea, lorda
osoba – quén, pl. queni
osobní – véra
ostatek - estë
ostatní, ti - estë
osten - nassë, erca
ostrov – tol, pl. tolli
ostrý – maica, aica, laica
ostří, čepel - hyanda
ostýchavý - caurëa
osud – ambar, umbar, maranwë, manar, mandë
osud; kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
osudný - umbarwa
osudový – umbarta, marta
osvětlený - calina
osvětlit - calya-
osvětlovat - calya-
osvítit (bíle) – sil-
ošklivit si – yelta-, feuya-
oštěp – ehte, ecco
ošperkovat (se) - sinquita-
ošuntělý, starý (o věcech) – yerna
otáčet - pel-
otec – atar
otevřený - panta
otevřený, volný (o krajině) - latin, latina
otevřít - panta-
otočený – querna
otočit (se) – ric-
otrok - mól
otvor, díra - assa
ovce – máma
oves - polë
ovinout - vaita-, lia-
ovinout se – loc-
ovládaný – turúna
ovládat – tur-
ovládnutí - túrë
ovoce – yávë
ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky - melpo
ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky - marin
ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou - pio
ovocný strom - marinnë, marindë
ovšem - tancavë
ozářit (bíle) – sil-
ozařovat - alca-
ozdobit (se; šperky) - sinquita-
označit - osteca-
označit, ukázat – tana-
ozvěna - nalla, láma, nallama
ozývat se - lamya-
ozývat se, vracet se ozvěnou - láma-
oženit se/vdát se - vesta-
oživit - envinyata-
ožít - cuy-, cui-
 
P
 
pád – talta, lantë, atalantië
padající – lantala
padat – lanta-, min.č. lantanë, talta-
padlý – atalantëa, talanta
padnout – atalta-, min.č. ataltanë, talat-
pahorek – coron, cumbë, tundo, nóla
pak – apa
pak, potom - ento, tárë
pak, tehdy - san
pálit - usta- (trans.)
pán něčeho – příp. –tar (předp. tar-)
pán, lord – her, heru
paní, lady – heri
panenství - vénë, venessë
panovat – vala-
paprsek světla - alca
pár, sezdaný – veru
parketa - pano
parta - hostar
pařát - racca
pás - lesta
pasák - mavor, mavar
past - neuma
pastevec - mavor, mavar
pastýř - mavor, mavar
pastýřka - emerwen
pátek – menelya
pauza – lár
pavoučí vlákno - lia
pavouk - liantë; úponek
pavučina - ungwë, línë
paže – ranco, pl. ranqui
pec - urna
péct - masta-
peklo - fatanyu
peklo („Železná věznice“) - Angamando
pěna – fallë
pěna, sprška – winga
pěnící – falastala
pěnit – falasta-
perla - marilla
perleť - marilla
pero (psací) – tecil
pero, peří – quessë
pes – huo
pěst – quár, quárë
pěvec - lindo
pevnost - arta
pevnost, opevněné město – osto, os
pevný – norna, tunga, tanca, tulca, tarya
píchat - nasta-
píchnout - erca-
piknik - taran, tarambo
pilíř – tarma
pinie, borovice - hórë
písek – litsë
píseň – lindë, lírë
pískat* - sip-
písmeno – tengwa, pl. tengwar, sarat, pl. sarati
písmeno, znak – tehta, pl. tehtar
píšťala - simpa, simpina
pít - suc-
pití - suxë*
pití, pitka – yulmë
pitka – yulmë
plačící - niermë
plachý - caurëa
plachta (lodní) - tala
plakat - naina-
plamen – nárë
plamen (rudý) – rúnya
plamenný - uruitë
pláň - nanda
planina - nanda
planoucí - uruitë
planoucí nachová - narwa
plášť – collo, vacco
plát - urya-
platan - mapalin
platan, cizí - mapalin varivoitë
platan, křídlatý - mapalin rámavoitë
platan, motýlový - mapalin wilwarinda
platan, rohatý - mapalin tarucca
platan, střapatý - mapalin fatsëvoitë
plátno – lannë
plavba – círa
plavit se – cir-, lút-
plavý - linda
plazivé rostliny – uilë
pláž – falassë
pleso – ringë, moilë
plést, tkát – lan-
pletivo, síť – rembë
plivat - puita-
plně – aqua
plnit (se) – quat-, bud. čas quantuva
plný – quanta
plný (čeho) – inqua, -inqua
plod, malá bobule – piuca
plodit ovoce - yav-
plody – yávë
plochý – lára
plot - panda
plout – cir-, lút-, lutta-, lutu-
plynout – sirya-
plynout, plout - lutta-, lutu-
plynulý - pasta
po (časově) – apa, ep
po (místně) - téra
po, za, přes – pella
pobledlý - marya
pobřeží – falassë, hresta
pobřeží, břeh – hyapat
počáteční - yessëa
počátek - yessë
početný - úvëa
počítat – not-
pod – nu, (no)
pod – undu, předp. undu-, unu-
pod stínem – unuhuinë
poddajný – maxa
podhlavník - nirwa
podíl - cirma
podlaha, vydlážděná - paca
podlaž – talan, pl. talani
podle, podél - téra
podlý – faica
podnět - suilë
podpěra - tulto
podpora - tulto
podrobit si – lav-, min.č. lávë
podřízení, podřízenost - nurmë
podřízený - nurmëa
podstata - talma
poduška - quesset
podzim (brzký) – yávië
podzim (pozdní) - quellë
pohár – yulma
pohasnout - quel-
pohnout (něčím) – rúma-
pohrdání - yaiwë
pochva - vaimë
pojď/te - tula
pojetí (čeho) - nó, noa, pl. nówi
pojit se - nut-
pojmenovat - esta-
pokazit - hasta-
pokažený - hastaina
poklad – harma
poklad, hromada - foa
poklepat – tam-
poklid - sérë
poklonit se - caw-
pokoj - sambë, -san
pokoj, klid - sérë
pokořený – nucumna
pokožka – helma
pokračovat (v cestě) - lelya-, min. č. lendë
pokrm - apsa
pokroucený - hwarin
pokřik (vítězný) – yello
pokřivený - norna, hwarin
pokud - ai (en. if)
pokušení - mailë*
poletovat - hlapu-
polevit - lehta-
polévka – sulpa
políbit - miqu-*
poloviční - perya
polovina - pedrëa
položit (se) - caita-
polštář - quesset, nirwa*
pomáhat - resta-
pomeranč – culuma, culmarin
pomilováníhodný - írima
pomněnka - alfirin
pomoc - restalë
pomoci - resta-
pondělí – elenya
ponížený – nucumna
ponurý, temný – morë
popíchat - erca-
popíjet - salpa-
poprosit - iqua-
popsat - osteca-
popud - suilë
poranění – harwë
poranit – harna-
porazit - undulav-
porodit - nosta-
porostlý stromy - aldarwa
poroučet – vala-
posel – tercáno
poskvrnit - vahta-
poskytnout - lav-
poslat (někoho někam) - menta-
poslat pro – tulta-
posledně, minule – yallumë, yalúmë
poslední – telda, tella, tyelima
poslední rok století – haranyë
poslední, předešlý, minulý – métima
poslouchat - lasta-
posměch - yaiwë
postel - caima
postrašit – ruhta-
posunková řeč – hwermë
posunout – rúma-
posunout, změnit - ahya-
posuzovat - nam-
posvátnost – airë
posvátný – aina
posvětit - airita-
pošetilý - alasaila
pošpinit - vahta-
potkat - omenta-
poté, tenkrát - san
poté - apa
potok – nellë
potom – apa, tárë, san
potom, pak - ento
potom, tenkrát - san
potomek – indyo
potopa - ulundë
potřeba - maurë
potřísnit - vahta-
potulka - ránë
potulný - ránen
poupě - tuima
poušť - erumë
pouto - nútë
pouzdro - vaimë
pouze - erë, eressë
pověsit - linga-
pověst - nyárë
povídat - quet-, min. č. quentë
povodeň - ulundë
povolat – yal-, tulta-
povolat zpět – enyal-
povolit - lehta-
povrch - palmë, palúrë
povyk - nyalmë, rambë, yalmë
povýšení - orosta
pozdraven/i, buď/te - aiya!
pozdravit - áya-
poznání - nólë
pozorovat, dívat se na - yéta-
pozorovat, hlídat – tir-
pozvednout – amorta-
požadavek - iquista
požadovat - iqua-
požehnanost – almarë
požehnaný – mána, aman, almárëa
pracovat, dřít se – móta-
práh – fenda
prach – asto
pralátka - erdë
pramen – ehtelë
pramenit - calpa-
prasklina – sanca
pravák - formaitë
pravdivý, pravý - anwa
právě, nyní, teď – sí, sin, sín
pravidelný - pasta
pravidlo – axan, sanyë
pravý (strana) – forya
pravý, skutečný - anwa
prázdný – lusta, cumna, unqua
prázdný, dutý - ronta, rotwa
princ – cundu
princezna – aranel
prkno - pano
pro – ten, an
probouzející se - cuivëa
probudit (se) - coita-
probudit se k životu - cuy-
probuzení – cuivië
procitající - cuivëa
procitnout - coita-
procitnutí - cuivië
prodloužení - tailë
prodloužený - taina
prodloužit, zvětšit - tai-, tay-
prohlášení – canwa
prohnaný - ruscuitë
prohnilý, odporný – saura
projevit (úctu ap.) - tana-
prokletý - marta
prolhaný- fúrima*
pronásledovat - roita-
pronásledovaný osudem - marta
pronikavý – maica, laica
propadlý smrti - marta
propast – undumë (temná, hluboká), cilya
propíchnout - erca-
propustit - fainu-
prosba - iquista
prosím - iquista
prosinec – Ringarë
prosit - iqua-
prospěch, dobro - alma
prospívající - alya
prospívat - ala-
prostřední - endya, enya
protáhnout (se) - palu-, palya-
protože - an, ten
proud – celumë
proudit – ulya-, sirya-
proudit, svižně - celu-
provázek - lia
prozíravě – apacenyë
prozíravost – apacen
prozíravý - finwa
prst - lepsë
prsten – corma
pršet - ulya-
prudký, rychlý - linta
průchod - tarna
průjezdný, volný (o krajině) - latin, latina
průsmyk - falqua
průvan – yulda, pl. yuldar
první – minya, yesta
první den roku – yestarrë
první linie vojska – nehta
prvotní - essea
pryč od – slovesná předp. hó-
pryč, stranou, za, daleko (příslovce) – oa, oar, öa, öar
přání - írë
přát si, toužit, chtít – mer-, min.č. mernë
přátelský – nilda
přátelství - nilmë
přebývat - mar-
před (časově) - nó, yá
předešlý, minulý, poslední – métima
přední - minda
předpis – namna, sanyë
předpokládat - intya-
představa - intya, nó, noa, pl. nówi
představa, názor (stálý) – selma
představivost – nausë, intyalë
předtím - yá
předurčený – umbarta, marta
předurčit - martya-
předvídání – apacen
předvídavý – apacenya
přechod - tarna
přejet - tara-
přejezd - tarna
přejít - tara-
překrýt – undulav-, min.č. undulávë
překrývat, zastřešovat – untúpa
přemístit – rúma-
přemístit, změnit - ahya-
přemlouvat – horta-
přemýšlet, hluboce - luvu-
přenášet – col-
přendat – rúma-
přenechat - lav-
přenést, změnit - ahya-
přerušit – hat-
přerušit, náhle zarazit – nuhta-
přes – arta
přes, předp. pře- - or
přes, po, za – pella
přes, za – tar
přesahovat vše – lav-, min.č. lávë
přeskočit - halta-
přestat - hauta-
přestávka – lár
přesto - ananta
přesunout – rúma-
přesunout, změnit - ahya-
přesvědčovat – horta-
přetékat - orsir-
převrácený – nuquerna
přezdívka – epessë
přezka - tangwa
příběh - nyárë
příboj – solor, solossë
příbuzenstvo – nossë
příbytek – farnë, mar
příbytek pod zemí – hróta
příčka - hwarma
přidat - onot-
přihodit se - marta- (impers.)
přijít – tul- (utúlien - přišel jsem), túlë, tullë (túlen – přicházel jsem)
příkaz – heren, canwa
přikázání – axan
přikázat – vala-
přikazovat – can-
příkop a hradba - ossa
příkrý - oronta, aiqua
přikrýt – tup-, undulav-, min.č. undulávë
přilba – cassa, carma
příliv - celumë
přimknout se - himya-
přímý – téra
přinášet – col-
přinutit - mauya-
připevnit - tacë-, min.č. tancë
připomínat - enyal-
připoutat - tacë-, min.č. tancë, nut-
připustit - lav-
přísaha – vanda, vérë
přísný - tarya
přístav – lond, londë, hópa
příšerný – rúcima
příště, potom - ento
přít se - costa-
přítel – příp. –ndil
přítel – sermo, nildo
přítmí - lumbë
přítelkyně – sermë, nildë
přivázat - nut-
přivést - tuca-
přivítat - áya-
přivodit konec – metya
přizpůsobivý – maxa
přízrak - ëala, pl. ëalar
přízrak (bez těla) - fairë, pl. fairi
psát – tec-
pták – filit, pl. filici
pták, ptáček – aiwë, filit
pták - malý šarlatový - cirincë; žlutý - ammalë
ptát se – maquet-, min. č. maquentë
pučet - tuia-, tuima-, lohta-
půda, země – cemen
puklina – sanca
puknout – saccat-, min.č. saccantë
půlčík - perino
půle - perdëa
půlelf – Perelda, pl. Pereldar
půlměsíc, srpek - cúnë
pupen - tuima
pustina - ráva
pustit - fainu-
pustý - erda
půvabný – írima, pl. írimë
pyl - malo
 
R
 
racek – maiwë, pl. maiwi
radost – alassë
radost, mít - valina-
radostný – alassëa, almárëa
radovat se - valina-
radovat se v (podzimní) červeni - carnevalina
rachot – rávë
rachotící – rávëa
rákos - fen
rákosí - liscë
rána – harwë
ranný - arinya*
ráno – auressë, arin
rašit - tuia-, tuima-, lohta-
rebel – avar
region, oblast – ména
respekt – áya
ret – pé
réva - liantassë
rmoutit se - nyer-
róba - vaima
robustní – tiuca
rodiče – nostari, sg. nostar, nostaro, ontari, muž - ontaro, žena - ontarë
rodina – nossë
roh (tvarem) – rassë, tildë
roh (na troubení) – róma
roh zvířete – tarca
rohatý - tarucca
rok – loa, pl. loar, löar
rok (dlouhý elfský, 144 let, 52 596dní) – yén, pl. yéni
rok (sluneční) – coranar = loa
rokle – yáwë, cilya
roklina, roklinka - nal, nallë
rosa – rossë
rostlina – olva, pl. olvar
rostliny (plazivé) – uilë
roucho – fana, vaima
rovina - nanda
rovný – téra, arca, lára
rozbít – rac-
rozbít (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-
rozbitý – rácina
rozbřesk – amaurëa (poet.), ára
rozbřesk (hvězdný) – tindómë
rozcuchat (se) - fasta-
rozdělit - hyanda-
rozdělit - cilta-
rozdělit v půli - perya-
rozdělovat - cilta-
rozebírat, dumat - luvu-
rozehřát (se) – ur-, úr-
rozervat – saccat-, min.č. saccantë
rozestřít - panta-
rozetnout - ris-
rozevírat se (díra) – fau-
rozevřít (se) - panta-
rozházet – winta-
rozhodnout (se) - cilta-
rozhodování se - cilmë
rozhovor - oquenië
rozjiskřit - tinta-
rozkošný - melwa
rozkvétat - lohta-
rozlehlý - landa
rozložitý - polda
rozmluva - oquenië
rozpadat se – ruxa-
rozpálený - saiwa
rozpálený – být rozpálený – ur, úr
rozpálit (se) – ur-, úr-
rozpíchat - erca-
rozpínavý - palla
rozpoltit – saccat-, min.č. saccantë
rozprášit (se), rozprašovat (se) – winta-
rozprostírat se – caita-, palu-, palya-
rozptýlit (se), rozptylovat (se), rozprášit – winta-
rozpůlit - perya-
rozsáhlý, objemný – úra
rozsáhlý – palla
rozsévat (např. nenávist) - rer-, min.č. rendë
rozsudek - námë
rozsvítit - tinta-
rozšíření - tailë
rozšířený - taina
rozšířit (se) - palu-, palya-
rozšklebený (díra) – fauca
rozštípnout – hyar-
roztáhnout (se) - palu-, palya-
roztáhnout se - lenu-
roztínat - cir-
roztomilý - írima, melwa
rozum - handelë
rozumět - hanya-, saira-
rozumný - istima, saila, nóla, isqua
rozvíjet se (květy, listy) - lohta-
rozvinout (se) - panta-, palu-, palya-
rozzářit se – tintila-
rozžhnout - tinta-
rudá, ohnivě - narwa
rudý – nasar
ruina - erin
ruka – má, 2 ruce – mát
ruka (hřbet) – cambë
ruka, paže – ranco, pl. ranqui
ruký (příp. –ruký) – -maitë
runa – certa, pl. certar
růže - lossë, losillë
růže, planá - campilossë
ryba – lingwë
ryba (malá) – hala
rybník – ailin, linya, ailo
rychlý - linta, larca, alarca
rypák - mundo
rytíř – roquen
ryzí – poica
 
Ř
 
řád - sanyë
řada, sled – téma, pl. témar
řasa, mořská - felpa, uilë
řasy (mořské) – uilë
řeč, jazyk – lambë
řeč, vznešená - tarquesta
řeka – sírë
řeka, proudící - cellë
řemeslník – samno (tesař), tanno (kovář)
řev - rambë
řezat - ciri-, rista-
řežavé uhlíky - yúla
říct – quet-, min. č. quentë
říct ne – váquet-
říčka - siril
řídit – tur-
říká, řekl – eques
říkám, řekl jsem – equen
říkat – equë, v časování není rozdíl, quet-, min. č. quentë
Říše (Země jako Manwëho království) - Arda
říznout - rista-
říznutí - cirissë
řvát - rama-
 
S
 
s - o
se - o
s, se, spolu s - yo
s, mající – arwa
samčí - hanuvoitë
samičí – inimeitë
samota - erë, eressë
samotný - er
samozřejmě - tancavë
Saturn – Lumbar
sbohem – namárië
sečíst - onot-
sedět – hara-, mn.č. hárar
sedm – otso
sehnout (se) - cúna-, cauta-
sehnutý - rempa (příčestí trpné)
selhat – quel-
sekáček - hyando
sekat - cir-
sekat (sekyrou) - pelecta-
sekat mečem – mac-
sekyra - pelecco
sen – lor, pl. lori, olos, olórë, pl. olori
seskupený – hostaina
sesmeknout se - talta-
sestavený – hostaina
sestavit – hosta-
setkání – omentië
setkání, křížení (tří a více) – yomenië
setkat se - omenta-
setrvat – mar-
sever – Formen
sevřený - tunga
sevřít v náručí - vaita-
shon - rimpë
shromážděný – hostaina
shromažďovat (se) – hosta-
schovat (se) – nurta-
schůzka (tří a více) - yomenië
síla (fyzická) – tuo, poldórë
silný – turca, polda
Silvestr – mettarë
síň – mardë, pl. mardi
síň (vysoká) – oromardë, pl. oromardi
síň (zastřešená klenbou) – rondo
sirup – pirya
síť – rembe, natsë
síťoví – rembë
skákat - halta-
skákavý - haloitë
skládat – par-
skličující - lumna
sklizeň – yávië
sklo – hyellë
skloněný – cúna
sklonit se – cúna-, caw-, cauta-, luvu-
sklopit - luvu-
sklouznout - talta-
skoba – ampa
skoncovat (s něčím) – hat-
skončit – telya-, telu-
skrýt (se) – nurta-
skrytý - foina, furin, halda, hurin, muina
skrz – ter, terë
skřet – orco, pl. orcor, orqui
skřítek – Picinauco, pl. Picinaucor, Pitya-naucor
skřivan – lilurin
skučení - miulë
skupina, řada – téme, pl. témar
skutečný - anwa, sanda
skvělost – rillë, rildë
skvostnost – alcar
skvostný – alcarinqua
skvrna - mordo, motto
slábnout – píca-, quel-
slábnutí – quelië
sladký – lissë
sláva – alcar, rillë, rildë
sláva! (někomu) - aiya!
slavík – lómelindë, pl. lómelindi
slavík (poet.) – tindómerel
sled, řada – téme, pl. témar
sledovat – tir-
sledovat, dívat se na - yéta-
slib - vérë
slib (závazný, slavnostní) - vanda
slíbit - vesta-*
slibovat - vesta-*
sličný - vanya
slon – andamundo
sloup – tarma
slovo – quetta, pl. quettar
složit – par-
sluj – rotto
slunce – Anar
slunce (jeho jméno) – Vása
slunce (rudé, žhavé) – Úr-anar
sluneční světlo – aurë, arë
služebník – příp. –ndur
slyšet – hlar-
slza - nírë, nië
slzy - v slzách (adj.) - niermë
smát se – lala-
smělost - verië
smělý - verya, canya
směr – men, tië
směrem tam - tandë
směřovat - tuca-
smět - lerta-, smím - lertan
smrt – fírë, urdu, nuru
smrt, agónie - qualmë
smrtelníci (následovníci) – Hildor
smrtelník – Fírima, pl. Fírimar; Firya, pl. Firyar
smuteční vrba - siquilissë
smutek - nyérë
smyčka, nástraha – neuma
smyčka, uzel – narda
smyslnost - mailë
smyslný - mailëa
sněhobílé světlo - is
sněhobílý – lossë
snést, snášet (něco) – termar-
sněženka – nieninquë
sníh – lossë
snít – óla-
snít, dřímat - lor-
snížit - luvu-
snížit (se) – píca-
sobota – valanya (tárion)
sokol, jestřáb - fion, pl. fioni, fiondi
soud - námë
soudce - námo
soudit, domnívat se - nam-
soukromý – véra
soumrak – lómë, ló, mórë
soumrak (hvězdný), večer – undómë
soumrak (hvězdný), rozbřesk – tindómë
soutěska - falqua
soužit - nwalya-
spadnout – talat-, talta-
spálit - usta- (trans.)
spánek - fúmë, murmë
spár - racca
spát - muru-, fum-
spatřit - cen-, bud. č. cenuva
spěch – rimpë, hortalë, hormë
spěchat - horta-, alac-
splést (se) dohromady - fasta-
splétat - rig-*
spleť - fas, fatsë
splnit – quat-, bud. čas quantuva
spočítat - onot-
spočívat, odpočívat - ser-
spoj - yanta
spojení - yanta
spojení myslí (zrak mysli) – osanwë-centa
společenstvo - hostar
společnice - osellë
společník - otorno
spolehlivost – vorowë
spolehlivý – vórima, voronda
spolu, dohromady – o-, ó-
spona - tangwa
spor - costa
sport - tyalië
spousta – rimbë, úvë
spravedlivý – faila
správní oblast - ostar
sprška - timpinë
sprška, pěna – winga
sráz - ollo
srdce (fyzicky) – hón
srdce (symbolicky) – indo
srdce, nitro, vnitřní mysl – órë
srdnatost - cánë
srp – circa
srpek měsíce - cú
srpen – Úrimë
srst – helma
sršet – ita-, tin-
stačit, být dost - farya-
stále – oio, oiavë
stále, nekonečné období – oialë
stálost – voronwië
stálý - sanca, sanda, tulca
stálý, věčnětrvající - oia
stálý (v službě, dodržování závazků) – vórima, voronda
standarta - tulwë
stanovit - panya-
stanovit - tulca-
stanovit s konečnou platností - martya-
stárnout - yerya-
starobylý - yára
starodávný - yára
starý – enwina, linyenwa, yára, yárëa, yalúmëa
starý, ošuntělý (o věcech) – yerna
stát (na místě, trvat) – termar-
stát, země – nór, nórë, nor
stát se - marta- (impers.)
statečnost - verië
statečný - verya, canya
statek - osta
statný - polda
stav, tkalcovský – lanwa
stavení – ataquë
stavitel, vyrobitel – samno
stažený – tunga
stehno – tiuco
stékat - cel-
stěna – ramba
stěžeň – tyulma
stíhat, pronásledovat - roita-
stín – huinë, lómin, mordo
Stín - Huinë
stín (hluboký, temný) – fuinë
stín (těžký) – lumbulë
stín, tmavý - ungo
stín smrti – nuruhuinë
stín; pod stínem – huinë; unuhuinë
stín vrhaný objektem - lëo
stínit - telta-
stínit před světlem - halya-
stinný - halda
stisknout – sanga-
stížnost - nur, núrë
stlačit – sanga-
stmívání, šero – undómë
sto – haran, harna
stočit (se), změnit - ahya-
stoh - hahta
stonavý – engwa
stonek (část tengwy) - telco
stoupat – orta-, min. č. ortanë
stoupat, zvyšovat/zvětšovat se - yonta-
stožár – tyulma
strach - caurë
strach, mít - aista-
stráň – pende
stranou, pryč, daleko, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
strast - nyérë
strašný – aica, rúcima
strážce - tirno
strom – alda, pl. aldar (dva Stromy - Aldu)
strom (spíš útlý, menší)– ornë
strom, který dává pryskyřici - súcë, aiquairë
strom, ovocný - marinnë, marindë
stromořadí - aldëon
strop – telumë
strmý - aiqua, oronta
strž – cilya, yáwë
střapec - fas, fatsë
střed – endëa
středa – isilya
střední – enya, endya
Středozem – Endor, Mittalmar, Endamar, Endórë, Ambarenya
střecha – telumë, tópa
střežený, vězněný – manda
střežit – tir-
stříbrný - telpë, tyelpë, telep
stříbro – telpë, tyelpë, telep
stříbro (jeho mystické jméno) - ilsa
studený – ringa
studený (být studený, mrazit) – niquë
studený (být studený, o počasí) – nicu
studený jako led – helca
stupeň - tyellë, pl. tyeller
stvoření - onna
stvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
sudba - ambar
suchý – parca
sukno – lannë
svačina - taran, tarambo
svah – pende, amban
svatba - vestalë
svaté místo - yána
sváteční - merya
svátek, volno - meryalë
svatý – aina
svatyně - corda, yána
svazek - nútë
svažující se - penda
svět – Arda, Ilu
světlemodrá – helwa
světlo – cálë
světlo (hvězdné) – silmë
světlo (jasné) – alta
světlo (jiskřivé) - rilmë
světlo sněhu - is
světlý - marya, calwa, cala, calina
svěžest, mládí - vénë, wénë
svěžest, vitalita - laito, laisi
svěží - venya, wenya
svíce – lícuma
svírat v náručí - vaita-
svítání – ára
svit - fairë
svítící – silma
svítit - cal-, calta-, alca-
svítit (bíle) – sil-, ninquita-
svižný - alarca, larca
svižný, rychlý - linta
svléct (se) - helta-*
svobodný - mirima
svolat – yal-, tulta-
symbol, znak – tanna, tengwë, pl. tengwi
syn – yondo
sýr – tyuru
 
Š
 
šarlatový – nasar
šat - vaima
šedý – mista, sinda, hiswa
šedý (světlešedý, stříbrošedý) – sindë
šelest - escë
šepot - lussë
šeptající – nurrula
šeptat – nurru-, lussa-
šeptavý – nurrua
šermíř – macar
šermovat – mac-
šero – fuinë, lómë, ló, mórë
šest – enquë
šíje - yat, yatta, yanta
šíp – pilin, pl. pilindi
šípek, plod plané růže - campin
šípková růže - campilossë
široko a daleko – palan
široký - landa
širý - palla
škeble – hyalma
šklebit se (díra) – fau-
škrt - tecco
škubnout - rihta-
šlechetný muž – callo
šlechtic – arquen
špatný – raica
špatný, mravně zkažený – saura
špatný, zlý – úmëa, ulca
špendlík - teret
šperky - sinqui
špice, jakýkoliv útvar ve tvaru špice – nehtë
špičatý – maica
špička, vrchol – rassë, tildë
špinavý - vára
šrám - cirissë
šťastný – alassëa
šťastný, být - valina-
šťáva – sáva
štěkání - winda
štěkot - winda
štěrk – sarnië
štěstí – alassë, almië
štíhlý – teren, nindë
štípnout - nac-
štípnutí - nahta
štít – turma
šum - lussë, escë
šumět - lussa-
šustot - escë
švestka, třešeň – pio (ovoce podobné třešním a švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
 
T
 
tady – símen
tah (perem) - tecco
tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë
tah (vzduchu) – yulda, pl. yuldar
táhnout se - lenu-
tajemný - fólea, halda
tajemství - fólë, muilë
tajnůstkářský - fólima
tajný - muina
tak - tárë
tak jako, tak...jako – ve
tak, takto, to – sin
tam - tandë, en
tamhle - en
tamní - enta
tamten, onen, ten – tana
tamti - tanë
tamty - tanë
tančit - lilta-
táta – atto
tatínek - atarincë
tato, toto, tento – sina
téci, proudit – ulya, sirya-, sir-
tečka - tixë
tečka (za větou) - putta
tečka nad linií písma - amatixë
tečka pod linií písma - nuntixë
tedy - tárë
teď – sí, sin, sín
tehdy - tárë, san
tělesný - sarcuva
tělo – hroa, hröa, pl. hroar
temno - hui
temnost - mordo
temnota – mor, mornië, huinë, fuinë
temný – lómëa, huiva
temný, černý – morna, pl. mornë
temný, pod stínem – unuhuinë
temný, ponurý – morë
ten, který (angl. urč. člen) – i
ten, tamten, onen – tana
tenkrát - san
tenký - pinquë
tento, tato, toto – sina
teplý – lauca
tesák (i jako skála, zub) – carca, pl. carcar
tesař – samno
tesat - pelecta
těsný – tunga
těsto - maxë
těžký – lunga, být těžký, ležet těžce – lumna
ti, kteří (angl. urč. člen) – i
ticho - quildë
tím směrem - tandë
tis - tamuril
tisknout – sanga-
tísnivý - lumna
tito - sinë
tíživý - lumna
tkalcovský stav – lanwa
tkaný - lanna
tkát – lan-, lanya-
tlačit – sanga-
tlak - sangassë*
tlouci - palpa-
tlumený - moica
tlupa - hossë
tlustý – tiuca
tma – mor, mornië, fuinë, hui
tmavé počasí, zataženo – lúrë
tmavěhnědý – varnë
tmavost - mordo
tmavý – lómëa, huiva
tmavý, zatažený – lúrëa
to – ta, konc. –s
to, tak, takto – sin
točit se - pel-
toho dne (vzhledem k budoucnosti) – enyárë
toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) – tárë
topol – tyulussë
toto, tato, tento – sina
toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat
touha - milmë, írë
touha, neovladatelná - mailë
toulání - ránë
toulat se - ranya-, ran-
toulavý - ránen
toužit (po něčem) - milya-
toužit, přát si, chtít – mer-, min.č. mernë
trápit - nwalya-
tráva – salquë
tráva (mrtvá, vysušená) – sára
trávník - palis
trhlina – sanca
trhnout - rihta-
trn - ectar, nassë, erca
trojúhelník - neltil
trosky - erin
troubit - rom-
troufat si - verya-
trpaslík – Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië – trpasličí lid
trpký - sára
trubka – romba
truchlit - naina-, nyéna-, nyer-
trumf – hyóla
trumpeta – romba
trůn – mahalma, pl. mahalmar
trvale - oialë
trvalý - sanda
trvat – termar-
trýzeň – nwalmë
třebaže – elyë
třepotat se – wilwa-
třešeň - aipio
třešeň, švestka – pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
třetí – nelya
tři – neldë
tří- - nel-
třpyt – alcar, tindë, wintil, rillë, rildë
třpyt čepele - hyandarussë
třpyt (stříbrný) – nillë
třpytící se – ilcala, tinda
třpytit se – tin-
třpytit se (bíle) – ilca-
třpytivý – itila, tinda, rilya, silma
tu – símen
tuhý – norna, tarya
ťukat – tam-
tůň – ailin, linya, ailo
tušení - intya
tušit - intya-
tvarovaný (en. –shaped) – canta
tvarovat – cat-
tvář – anta
tvor - onna
tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
tvořit - car-, tan-
tvrdý – norna, tarya
tvrdý, neúprosný – sincahonda
tvůj, tvá, tvé – konc. –lya
ty – redukovaná konc. –t
ty - le; ti, tobě - len
ty, vy (jako objekt) - tye
tyč - tulwë
tyčící se, vysoký – tára
týden (šestidenní) - enquië
tyto - sinë
 
U
 
úbočí – pende, amban
ubývání – quelië
ubývat – píca-, quel-
úcta – áya
učenec - istyar
učenost - nólë
učený - istima, nóla
učinit konec - telya-
učit se - nol-*
udát se - marta- (impers.)
udatnost - cánë
udělaný – carna
udělit - lav-
údolí – nandë, nan, nand
údolí (hluboké) – tumba, tumbo
údolí, údolíčko - nal, nallë
údolní - nalda
udusit (se) - quor-
uhlíky, řežavé - yúla
uchopit - mapa-
uchovávat - harma-
ukázat, označit – tana-
ukazovat, označovat – tana-
uklonit se - caw-
ukončení – telma
ukončit – telya-, metya-, pusta-
ukrýt (se) – nurta-
ukrytí (podst. jm.) – nurtalë
ukvapený – tyelca
úl - nierwes
umazaný - vára
umazat (se) - vahta-
umění – Carmë
umět - ista-, umím - istan
umět, znát - ista-
umírat – fir-
únik - uswë
uniknout - us-
únor – Nénimë
upadat – talat-, talta-
úpadek – talta
upevnit – tacë-, min.č. tancë, tulca-
uplést – lan-
úplný - quanta
úplně – aqua
upnutý – tunga
úponek rostliny - liantë; pavouk
upoutání na lůžko - caila
upoutaný na lůžko - caila, caimassëa
uprchnout - us-
uprchnutí - uswë
upusit od něčeho - hauta-
Uran - Luinil
určit - tulca-, panya-
určit, neodvratně - martya-
určitě - tancavë
úroveň – tyellë, pl. tyeller
urozený - tára, před jménem předp. Tar-, arta, předp. ar-
uříznout – auciri-
usedlost - osta
usilovat o – horta-
usmívat se - miri-*
úspěch, mít - ala-
uspěchaný – tyelca
uspořádat – par-
usrkávat - salpa-
ústa – anto
ustanovení – namna
ustat - hauta-
ustavičně - voro
ustavit - tulca-
ústí řeky - etsir
ustoupit - lav-
uši – lár
ušlechtilý – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar-
ušpiněný – púrëa
ušpinit - vahta-
ušpinit (se) - vahta-
uštknout - nac-
uštknutí - nahta
utajovaný - muina, hurin, furin, foina, muilë
utéct - us-
útěcha - tulto
útěk - uswë
úterý - anarya
útes - ollo, carca
utichat - quel-
utkat – lan-, lanya-
útlak - sangassë*
útlý – nindë, teren
utonout - quor-
utonulý - quorin
utopit se - quor-
utrpení – nwalmë
utvářet – car-
tvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
uvádět - tana-
uvězněný – manda
uvolnit - lehta-, fainu-
uvolnit se - panta-
uvrhnout do záhuby - martya-
uzávěr - tampa
uzavřít – telya-
uzdravený – envinyanta
uzdravit – envinyata-
území, kraj – nórië
uzel – narda, nútë
úzkost - ossë
úzký - lenwa
uznávající - himba
uznávat - himya-
úžasný – mána
užitečný (o věcech či skutcích) – mára
 
V
 
v – mi, mí
vadnout - hesta-, hista-
val – ramba
válčit, dělat válku – ohtacar-, min.č. ohtacarnë
válečník – ohtar, ohtatyaro
válka – ohta
van – yulda, pl. yuldar
vánek – hwesta
vánek, mírný - vílë
vanoucí – hlápula
Vaše Veličenstvo – Aran Meletyalda
vášeň - írë
vášnivý - verca
vát, foukat – hlapu-, sú-, súya-
vázat - nut-
vazba - nútë
včela – nion, nier
vdát se/oženit se - vesta-
věc – nat
večer – sinyë, undómë, andúnë
věčně – oio, oialë
věčně tvořící – oiencarmë
věčný, věčnětrvající - oia
věda (jako celek) – Ingolë
vědec – ingolmo, istyar
vědění – nolwë, nólë, issë
vědění, filosofie – Nolmë
vědět – ista-, sintë-, saira-
vedle - ara
vědomost, znalost – nólë, istya, issë
vedro – úrë
věk, koloběh – randa
velebit – laita-
Veličenstvo – Meletyalda
velitel – cáno
Velká medvědice (souhvězdí) – Valacirca
velké množství – hosta
velkorysý – faila
velký (o rozměrech) – alta
ven, ven z – et
věnčit - rig-*
věnec - ría
venek - ettë
venku, za – ara
věnovat pozornost, hlídat – tir-
Venuše – Eärendil, Tancol
věrnost – voronwië
věrný – vórima, voronda
veselost – alassë
veselý – alassëa
vesmír, všechno - ilu, ilúvë
vesnice (ohrazená) - masto
vespod – undu, předp. undu-
vést (někam) - tuca-
vést, řídit – tur-
veškerý – ilqua, ilqa
větev – olwa
větřík – hwesta
větřík, jemný - vílë
vězení – mando
vězněný – manda
věž – mindo, velká – mindon
víc - yonta
více - yonta
vidět – cen-, bud. č. cenuva
vidět, být nejasně - valca-
vidina – lor, pl. lori
víla - nandin
víla, luční - nermi, pl. nermir
vinná réva - liantassë
víno (nápoj Valar) – limpë
vír - hwindë
vířit - hwinya-
viset - linga-
vitalita - laito, laisi
vítej/te* - mantúlië
vítěz – nacil, -ndacil
vítězství - túrë, apairë
vítr – súrë, vaiwa
vize – olos, pl. olori
vládnout – tur-, vala-
vlas, kadeř – findë, finë
vlastní – véra
vlastnit, mít – harya-
vlasy – loxë
vlasy (jako celek) – findessë
vlasý (xxx-vlasý) – finda
vlaštovka – tuilindo
vlát, viset - linga-
vlčí mák - fumella, vamillo fúmelot
vlhký - nítë
vlídný - moica
vlít – ulya-, ul-
vlk – ráca, narmo
vlkodlak – nauro
vlna (materiál) – tó
vlna (pěnící) – falma
vlněný – toa
vlnobití – solor, solossë
vnějšek - palúrë
vnější - erúmea
vnější strana - ettë
vnitřní - mitya
vnitřní klid - sérë
vnitřní zrak - tercen
vnuk – indyo
voda, vody (nepočitatelné) – nén
vodnatý - nenda
vodotrysk - ehtelë
vodový - nenda
vojsko – hossë
volat - yal-
volba - cilmë
volno, svátek - meryalë
volný - mirima, wilwa
volný, otevřený (o krajině) - latin, latina
vonící – nísima
vonný – nísima
vosk – líco
vous, vousy – fanga
vozík - norollë
vpadlý - ronta, rotwa
vpadlý - unqua
vpřed, po, podél - téra
vracet se ozvěnou - láma-
vrána – quáco, corco
vrátit se - entul-
vrba – tasarë, tasar
vrba, smuteční - siquilissë
vrčet – yarra-
vrčení - nur, núrë
vrčící, vrčivý – yarra
vrchol – inga, aicalë
vrchol, špička – rassë, tildë
vrcholek hory – ingor, aicassë, orto
vrcholek stromu - amalda
vršek - nóla
vřes - oricon
však – ananta, nan
všechen (příd. jm.) – ilya, pl. ilyë
všechno – ilqua, ilqa, ilya
všechno, celek - ilúvë
všechny – ilyë
všichni – ilquen
vůdce – ingwë
vůle - írë
vůle, názor (stálý) – selma
vůně/zápach - holmë
vůz - norollë
vy, ty (jako objekt) - tye
výběr, vybírání – cilmë
vybírat (si) - cilta-
vyblednout - quel-
vybrat (si) - cilta-
vydatný – úvëa
vydávat hudební zvuk - lin-
vyděsit – ruhta-
vydlabat - unca-
vydržet – termar-
vyhloubit - unca-
vyhnat - auhorta-
výhonek - tiuma
vyhostit - auhorta-
vyhrabat - unca-
výhradně - erë, eressë
vycházet – ettul-
vycházet (slunce) - orta-
východ – Rómen
východ slunce – amrún, anarórë
východně – rómenna
vychutnat - tyav-
vychytralý - ruscuitë
vyjít (ven z něčeho) - ettul-
výkřik - rambë
výkřik (vítězný) – yello
vyléčit - envinyata-
vylíčit - osteca-
vylít – ul-, ulya-
vyloučit, znemožnit – stama-
vymlít - unca-
vypálit - usta- (trans.)
výpar - usquë
vyplivnout - puita-
vyplnit – quat-, bud. čas quantuva
vyplout - lút-
vyprahlý - fauca
vyprávění - quentalë, nyárë
vyprávět - nyar-
vypustit - fainu-
výroba - tanwë, curwë
vyrobený – carna
výrok – eques, pl. equessi
vysílat paprsky světla – faina-
výsměch - yaiwë
vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-
vysoký – halla, tunda
vysoký, tyčící se – tára
výstup - orosta
výška – tárië, do výše – tárienna
vytékat - calpa-
vytékat, rychle - celu-
vytí (vlčí) - naulë
vytrvale - voro
vytrvalý - voronwa
vytvarovat – cat-
vytváření - tanwë, curwë
vytvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
vyvýšený - tára
vyzařovat – faina-, alca-
vyzdvihnout – amorta-
význačný - minda
vyžádat si - iqua-
vzbouřenec – avar
vzbudit (se) - coita-
vzdálenost - haiyassë
vzdálený – haiya, vaháya, vaihaiya, haira
vzdělaný - istima, nóla
vzdouvající se (vlny, moře) – falastala
vzdouvat se - amorta-
vzduch – vilya, wilma, wista
vzdušný - vilin
vzít, uchopit - mapa-
vzkvétající, bohatý - alya
vzkvétat - ala-
vznešená řeč - tarquesta
vznešený – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar
vzplanout - urya-
vzpomenout si - enyal-
vzpomínka - enyalië
vzpurný - avar, pl. avari
vztek – aha
vztyčit – orta-, min. č. ortanë
vždy - oi
 
Z
 
z - et
z, ven z, od – konc. –llo
za (něco)* - ten ( něco za něco - nat ten nat)
za, po, přes - pella
za, přes – ter
za, stranou, daleko, pryč (příslovce) - oa, oar, öa, öar
za, venku – ara
zabezpečený – varna (příčestí trpné)
zabalit - vaita-
zabít - mac-
záblesk – íta, tindë, wintil
zabránit – stama-, tap-, nuhta-, pusta-
zabrnkat - quingi-, tango-
zabušit - namba-
začarovat - luhta-
začátek - yessë
záda – aldamo
zadusit (se) - quor-
zahalený - halda
zahalovat rouškou - halya-
zahnat - auroita-
zahnout - cauta-
zahnutý - rempa (příčestí trpné)
zahojit (se) - envinyata-
zahořklý - sára
zahrnovat, obsahovat - panda-
záhy - rato
zajatec - mól
zajíc - lapattë
zakázat - ava-, min.č. avanë
základ - talma
základní - essea
zaklít - luhta-
zaklepat – tam-
zákon – axan, sanyë
zakončení – telma
zakončit - metya-, telya-
zákrok - lesta
zakrýt – tup-
zalesněný – taurëa
zamazaný – púrëa
zamotat (se) - fasta-
zamrzlý - halcin
zanedlouho - rato
zanechání – hequa
zanechat (něco, koho někde) - hehta-, min.č. hehtanë
zánik - manar, mandë
zanikání – quelië
západ – Númen
západ slunce – núro, andúnë, annún, andúnië
zapadat - núta-
zapadat, klesat (o slunci) - númeta-, númenda-
západní – númenya
zápach - usquë
zápach, vůně - holmë
zapálit - urya-
zapálit, způsobit jiskření - tinta-
zaplašit - auroita-
záplava - celussë, ulundë
zaplnit – quat-
zapomenout* - etyal-
zarazit - nuhta-
zármutek - nyérë
zárodek - erdë
zaručený - sanca
záře – fairë, alata
září – Yavannië
zářící – calima, silma, tinda, rilya
zářit - cal-, calta-, alca-
zářit (bíle) – sil-
zářivý – alcarinqua, calima, rilya
zařvat - rama-
zásada - sanyë
zase - ata
zasít – rer-, min.č. rendë
zaslíbit se - vesta-*
zasněný – olosta
zásoba - foa
zastavit – tap-, hauta-, pusta-
zastíněný - halda
zastíněný stromy - aldëa
zastínit - telta-
zastřený - halda
zastřešovat – untúpa-
zástup - sanga
zašpiněný - vára
zatajení (podst. jm.) – nurtalë
zatajit – nurta-
zatajovat - halya-
zataženo, tmavé počasí – lúrë
zatažený, tmavý – lúrëa
zatímco – írë
zátka - tampa
zatlouci - namba-
zatoulat se - ranya-
zatrpklý - sára
zaťukat – tam-
zaujímat místo – termar-
zavázat - nut-
závěr – telma
závěrečný - métima, tyelima
závěrem - mettassë
zavěsit - linga-
závoj – fana
zavolat – yal-, rama-
závora - hwarma
zavraždit - mac-
zavrčení - nur, núrë
zavrčet – yarra-
zažehnout - tinta-
zbavit někoho něčeho - fainu-
zboží - armar (pl.)
zbytek - estë
zbytky - erin
zbývající část - estë
zbývající, ti - estë
zcela - aqua
zdar – aiya
zde – símen
zde, na tomto místě – sinomë
zdechlina - loico
zděšení - ossë
zdravit - áya-
zdvihnout – amorta-
zdvojit - tatya-
zdvojnásobit - tatya-
zeď – ramba
zející – fauca
zelená – laica, laiqua
země – mar
země – příp. –ndor, -dor
země, půda – cemen
země, stát – nór, nórë, nor
zemní - cemina
zemřít – fir-
zemřít (o elfech, násilně) – qual-
zesnulý, odešlý – vanwa
zestárnout - yerya-
zet – fau-
zevnějšek - palmë, palúrë
zformovat – cat-
zhotovený – carna
zhouba - umbar
zhoubce - -ndacil
zhoubný - umbarwa
zhroutit se – atalta-, min. č. ataltanë
zchřadlý - hessa
zima – hrívë
zírat – tihtala-
zívat – háca-
zjevit (se) - helta-*
zjevný – helda
zkažený - hastaina
zkažený (mravně) – saura
zklamat – quel-, bud.č. queluva
zkroucený - norna
zkroutit (se) – ric-
zkřivený – cúna
zkřížit - tara-
zkušený, moudrý - iswa
zlato (červené) – cullo
zlato (jako barva, světlo) – laurë
zlato (kov) – malta
zlatočervený – cula, culda
zlatorudý - culda, culina
zlatý – laurëa, pl. laurië, laurina
zlatý déšť - lindeloctë, lauremistë
zlo - ulcallo
zlomený – rácina
zlomit – rac-
zlomit (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-
zlost – aha
zlostný* - aharwa
zlověstný - lumna
zlověstný, temný – morë
zlý, špatný – ulca, úmëa
zmenšit (se) – píca-
změť - fas, fatsë
zmírnit - lehta-
zmizelý, odešlý – vanwa
zmizet, odejít – heca-, přik. zp. heca!, sg. hecat, pl. hecal, vanya-, min.č. vannë
zmražený - halcin
zmrzlý - halcin
značit, označovat – tana-
značka - yulma
znak, písmeno – sarat, pl. sarati, tehta, pl. tehtar
znak, symbol – tanna, tengwë, pl. tengwi
znalost, vědomost – nólë, nolwë, issë
znamení, žhnoucí - yulma
znaménko, dlouhé (v psaní) - andatehta
známý, důvěrný - moina
znát – ista-, sintë-, saira-
znečistit - vahta-
znechucení – yelma
znemožnit – stama-, tap-
zničený – rácina, hastaina
zničený (někdo, něco něčím) – rúcina
zničit – rac-, hat-, hasta-
znít - lamya-
znovu – ata, předp. en-
znovunaplnit – enquat-, bud. čas enquantuva
zohyzděný - hastaina
zohyzdit - hasta-
zopakovat - tatya-
zpěnit – falasta-
zpět - předpona nan-
zpěv - lindelë
zpěvák – lindo, pl. lindar, nyello
zpěvný pták – lindo, pl. lindar
zpívající – linda
zpívat – lin-, lir-
zpomalit - lehta-
zpoza – pella
zpráva - quentalë
způsobit - tyar-
způsobit jiskření, blyštění – tinta-
zrak - cen
zrak, vnitřní - tercen
zranění – harwë
zraněný - harna
zranit – harna-
zručnost - tanwë, curwë
zrůda – ulundo, úvanimo
zřejmý - minda
zřícenina - erin
zřítit se - atalta-
ztloustnout - tiuya-
ztrácení, blednutí – fifírula
ztracený – hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ztracený, odešlý – vanwa
ztrácet (se) – píca-, quel-
ztrácet se, blednout (pomalu) – fifíru-
ztrácet se, umírat – fir-
zub – nelet, pl. nelci
zuby, řada zubů, zubaté pohoří - carcanë
zuřivost – aha
zuřivý – naraca, aharwa
zůstat – mar-, bud. č. maruva
zvadlý - hessa
zvadnout - hista-, hesta-
zvedat se – orta-, min. č. ortanë
zvednout – orta-, min. č. ortanë
zvětšit se - yonta-
zvětšit (se) - palu-, palya-
zvětšit, prodloužit - tai-, tay-
zvětšovat se - yonta-
zvíře – celva, pl. celvar
zvíře (čtyřnohé, ne plaz či hmyz) – laman, pl lamani, lamni
zvolit (si) - cilta-
zvon - nyellë
zvonek – nyellë
zvuk – hlonë, pl. hloni
zvuk (obecně) - lamma
zvuk hudby – lin, lind
zvuk listů (šelest, šum) - escë
zvuk, hudební vydávat - lin-
zvyk - haimë
 
Ž
 
žádat – can-, iqua-
žádost, touha - írë
žádost, požadavek - iquista
žádostivost - mailë
žádostivý - mailëa
žádoucí - írima
žal - nyérë
žár – úrë
že - yara, sa
žehnat – laita-
železo – anga
žena - nís, nissë; pl. nissi
ženský – inimeitë
žhnoucí znamení - yulma
žhnout - urya-
žijící – coirëa
život, bytí naživu - cuilë
životabudič – miruvor
živý – coirëa
žíznivý - fauca
žlutý – malina

 
Reklama

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Dotaz

(Lenka, 29. 1. 2014 17:13)

Dobrý den,

Chtěla bych se nechat tetovat. Nechci žádný tuctový jazyk. Zaujala mě Elfština. Prosím o přeložení slovního spojení ,,Láska boí".
Děkuji
Lenka

Vzhled

(Luna Rossi, 15. 8. 2013 13:25)

Když potřebuju něco najít tak to musím číst celý mohlo by to být přehlednější ale jinak OK

Re: Vzhled

(bara, 2. 1. 2014 14:01)

ctrl+F???

Dotaz

(Blasche, 24. 5. 2013 11:25)

Dobrý den
Dlouho jsem přemýšlela o tetování a chtěla jsem zvolit originálnější řeč, než je třeba nápis v angličtině, zvolila jsem Elfštinu a potřebovala bych pomoci. Nápis Statečné srdce je tedy verya hón, nebo spíše canya hón? Velmi mi záleží na tom, aby to bylo gramaticky správně, předem děkuji za odpověď.
Blasche

worl of warcarft

(worlofwarcraft, 4. 3. 2013 17:34)

znate hru worl of warcarft jeto nejlepsi hra jsoutam elfove orcove trolove atak

...........

(Šimon, 27. 11. 2012 21:04)

polovicu tohoto uz viem.......

Vážně?

(Seinya, 6. 6. 2012 12:35)

"stříbro – telpë, tyelpë, telep"
není náhodou stříbro- arget? Ze starověkého jazyka elfů by to měl být arget...
Chtěla bych vědět,kde máš zdroje těchto informací...

masakr

(Loqo, 20. 10. 2011 20:44)

Masakr!! Už dlouho sháním nějaký pořádný slovník... Tohle mi přijde velmi vhod...Část toho už toho umim, ale rád doplním slovní zásobu...

...

(Administrátorka ;), 8. 3. 2010 17:07)

jeden môj kamarát sa tým zaoberá :)

goood

(Martin, 19. 2. 2010 6:31)

goood more pekne jak to vys???